V Obzoru č. 36 mě zaujal článek Pavla Rovenského (podle názorů, které předkládá, pravděpodobně pracovníka některého elektroúseku) s názvem „Pendolino a jeho mouchy“.

Píše v něm o tom, jak se dlouho pendolino oživuje a kolik úkonů je k tomu potřeba, když projíždí stahovačkou anebo „křížem“: „…po stažení sběrače jeho zdvižení a zapnutí hlavního vypínače trvá celých 28 vteřin. Probíhá to zhruba takto: Prvním ovladačem se navolí soustava a poté se druhým ovladačem vydá povel ke zvednutí sběrače a zapnutí hlavního vypínače, pak se teprve zvedne sběrač (jehož samotné „odlepení“ od střechy trvá také neobvykle dlouho) a zkontroluje se, jestli to, co je v troleji, odpovídá tomu, co je na voliči soustav. Potom probíhá sáhodlouhá kontrola všeho možného, nejspíše polohy všelijakých silových hejblat, a teprve potom je zapnut hlavní vypínač. Poté se třetím ovladačem zapnou pomocné pohony. Celý problém stahování sběrače spočívá v tom, že se při procesu vypíná hlavní vypínač a po zdvižení sběrače tudíž následují prakticky tytéž dlouhé kontroly jako při prvním zprovoznění.“ Pisatel zmíněného článku k tomu dále dodává jaká, je při tom ztráta rychlosti a z toho důvodu i prodloužení jízdních dob.

S tímto musíme pochopitelně souhlasit. Ovšem ne už tolik s jeho názorem na zlepšení. Autor totiž navrhuje rekonstrukci vozidla na naše podmínky. Italové totiž, ač mají stejný systém trakčního napájení (3000 Vss), na rozdíl od nás NESTAHUJÍ! A proto jim tato vozidla vyhovují. Zato u nás je stahovaček až až.

Italové však problém vyřešili (a v Západní Evropě nejen oni), zatímco u nás odborníci z DDC neustále vymýšlejí důvody, proč nejde stahovačky zrušit, jako je tomu jinde. Navíc ještě dostali do rukou mocnou zbraň v podobě „děličníku“, jehož původním účelem bylo něco úplně jiného. Měl totiž viset v troleji pouze v mimořádných případech ve stanicích, kde je potřeba (?) stahovat i na  neobvyklých místech (např. mezi 3. a 5. kolejí apod.) a ne na téměř všech pavoucích, co na tratích existují.

Logika DDC je prostá. Pověsíme kouli, fíra musí stahovat a my nemusíme pavouky udržovat. A když strojvůdce nestihne stáhnout, projede a za ním pavouk spadne anebo na něm nechá „smeták“, tak je to jeho problém a my jsme z obliga.

Takže, milí Italové, pendolina nechte tak, jak jsou, a vy, nepostradatelní odborníci z DDC, po vzoru svých jižních kolegů stahovačky pilně likvidujte. A pokud na to třeba nemáte, tak je požádejte, aby vás páni Italové nahradili. Na Úřadu práce vás pak zajisté uvítají jako své nové klienty. Když se vám však podaří stahovačky zlikvidovat (a to, jak je vidět v zahraničí, lze), pak k vám budou všichni strojvůdci elektrické trakce chovat bezmeznou náklonnost.